Eucharistické rozhovory

Božská Hostie a Nejdražší Kalich jsou prastaré a mohutné sloupy, které nesou tento svět, který by se sám zhroutil pod tíhou svých nepravostí, kdyby se tolikrát za minutu nevznášel mezi Nebem a zemí tak Veliký Poklad, aby usmířil Otce. Moje duše byla osvícena touto myšlenkou, můj rozum zaplavila příjemným světlem a pohnutím v okamžiku Milosti. A tak ve mně zůstala tato pravda: ano, náš Obětovaný Ježíš je Podporou světa a Církve, je Ustavičnou Prosbou, která se za nás přimlouvá, je Důvodem tolika Milostí a Milosrdenství, které prší z Otcova Lůna na nás na zemi a na každou duši. Ježíši, náš Ježíši, jak mnoho Ti dlužíme: co by z nás bylo bez Tebe? Co by bylo bez Tebe ze země? Ó, Nekonečné Milosrdenství, jak dobře jsi to promyslelo, že jsi zůstalo s námi, jak dobře jsi učinilo, že jsi zajistilo naše štěstí a všechny naše potřeby. Jen Tebou je můžeme zaplatit, jen skrze Tebe můžeme pochopit, co všechno potřebujeme. Ty jsi naše Očištění od každé viny. Ty jsi Občerstvení naší žízně po spravedlnosti, Ty jsi naše svatost. Synové lidští, jak dlouho budete zanedbávat Lásku Božího Syna k vám? Dvacet století je Vězněm Nejsvětější Svátosti, Otrokem Lásky pod Svátostnými Způsobami, Ustavičnou Obětí za nás. A vy žijete a na všechno to zapomínáte? Jak dlouho ještě? Bude stále zapotřebí posilovat vás, abyste přistupovali k Posvátnému Stolu, abyste byli přítomni Mši Svaté, abyste navštěvovali vašeho Boha, Spasitele plného Lásky? Jak dlouho ještě potrvá tento výkřik nevděčnosti a tato absurdnost? Kdy už pochopíte Ježíšovo Srdce? Vrhám k vám výkřik svého srdce, tak sklíčeného, roztahuji své paže, probuďte se! On už více udělat nemůže! Přijďte a okuste, a budete mít pokoj a štěstí. Ano, můj Ježíši, jen Ty nám dáváš štěstí v tomto životě, protože jen s Tebou radost a úsměv již nikdy neodcházejí. Kdo Tě nalezne, nalezne všechno. I já, když jsem Tě ve svém mládí nalezla, nalezla jsem opravdu všechno…