Před Obrazem Ježíše v mé cele

- napsáno v únoru 1942 ve vězení v Scheveningenu - 
 
 
 
Pane, když na Tvůj Obraz hledím, zdá se,
že cítím Objetí jako od přítele;
Převzácný Dar a Dobro zajištěné
já nacházím tak ve Tvé Věrné Lásce.
 
Tvá Láska, vím to, přináší i bolest
a velké odvahy mi bude třeba,
však za Tvou Slávou jinak jít se nedá,
než strádání na úzké cestě unést.
 
Má duše v bolesti se šťastná cítí,
kříž je mi radostí, nevidím v něm trest,
je Darem, co za Tebou mě může vést
a úzce spojit Tvé a moje bytí.
 
A chceš-li přidat další utrpení 
k těm, která nyní již mou duši trýzní,
pochopím hned, že nacházím se v Přízni
Spasitele a spěji k Vykoupení.
 
Ponech mě, Pane, v chladu, o samotě,
již znám ten pocit a nemám z něho strach;
životem rád půjdu pustinou a v tmách,
jen když po boku mém vždy naleznu Tě.
 
Stůj při mně, Ježíši! Ať nikdy, Pane,
nepoznám žal z našeho odloučení!
Tvým Půvabem se v krásné všechno mění,
a snášet trápení tak zdá se snadné.