Kriste, Světlo pravdivé,
Slunce Svých věřících,
ó, Srdce Milostivé,
Útěcho lkajících,
Tvé Dobroty Líbeznost
každé jitro hřeje,
v Tobě mám pravou Radost,
Ty jsi Má Naděje.
Probuď mě z ospalosti,
Živote můj Milý,
k obnovení čilosti
popřej ducha, síly;
čistou rosou nebeskou
sladkého učení,
Kriste, svlažuj duši mou
na cestě k Spasení.
Dobrotou Svou navštiv mě,
Spasiteli Milý,
ať se celé srdce mé
v Tobě tak posílí,
bych z Rozkoší Nebeských
cítil potěšení
a hledal jen v Nich samých
své obveselení.
Zůstaneš-li mým Světlem,
Jezu, má Radosti,
pak ve Věčném Světle Tvém
po zdejší žalosti
mě Svou Krásou ozdobíš,
v Ní budu plesati,
a že mi dobře činíš,
Tobě děkovati.
