Proč se pohané bouří,
proč národy strojí marné plány?
Pozdvihují se pozemští králové
a vladaři se spolu umlouvají
proti Hospodinu a Jeho Pomazanému.
»Rozlámejme jejich okovy
a odhoďme jejich pouta!«
Směje se Ten, který na Nebesích trůní,
jsou Pánu k smíchu.
Potom k nim rozhorlen mluví,
děsí je Svým Hněvem;
»Já jsem přece ustanovil Svého Krále
na Siónu, na Své Svaté Hoře!«
Vyhlásím Hospodinovo Rozhodnutí,
Pán mi řekl: »Ty jsi Můj Syn,
Já jsem Tě dnes zplodil.
Požádej Mě, a dám ti v majetek národy,
do vlastnictví končiny země.
Můžeš je roztlouci železným prutem,
jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.«
Nuže, králové, pochopte!
Dejte si říci, vladaři země!
V bázni se podrobte Hospodinu,
s chvěním Ho poslouchejte,
aby se nerozhněval k vaší zhoubě,
protože Jeho Hněv se roznítí rychle.
Blaze všem,
kdo se k Němu uchylují!