Žalm 35 (34), 1-2.3b.9-19.22-23.27-28

Oboř se, Hospodine, na mé protivníky, 
bojuj s těmi, kteří proti mně brojí.
Uchop štít a pavézu, 
povstaň mi na Pomoc! 
Řekni mé duši: »Já jsem tvá Spása!«
Má duše zajásá Hospodinu, 
radovat se bude pro Jeho Pomoc.
Ze všech svých sil budu volat: 
Hospodine, kdo se Ti vyrovná?
Vysvobozuješ chudáka z moci silnějšího, 
nebohého ubožáka z lupičovy ruky.«
Vystoupili nespravedliví svědci, 
ptali se mě na to, co nevím.
Za dobré zlým se mi odměnili 
tím, že mě opustili.
Vždyť já, když oni churavěli, oděl se kajícím rouchem,
postem se trýznil, 
modlitbou obíral v nitru,
jako k příteli, jako k bratru se choval, 
skleslý byl smutkem, jak bych nad matkou truchlil.
Ale když já jsem klopýtl, měli radost a srotili se, 
srotili se proti mně a bili mě znenadání.
Drásali mě bez přestání, 
tupili, posmívali se mi, 
skřípali proti mně zuby.
Pane, jak dlouho budeš přihlížet? 
Od řvoucích zvířat vysvoboď mou duši, 
od lvů můj život.
Vzdám Ti díky ve velkém shromáždění, 
v zástupech lidu budu Tě chválit.
Ať se nade mnou neradují moji nespravedliví nepřátelé, 
nechť škodolibě nemžourají, kdo mě nenávidí bez příčiny!
Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, 
Pane, nevzdaluj se ode mě!
Probuď se, procitni a zachraň mě, 
Bože můj a Pane, ujmi se mě!
Nechť jásají a plesají, kdo přejí mé spravedlivé věci, 
ať mohou stále říkat: Buď veleben Hospodin, On přeje vše nejlepší svému Služebníku.
Můj jazyk bude oslavovat Tvou Spravedlnost, 
stále hlásat Tvou Chválu.