Žalm 45,2-18

Srdce mi překypuje radostnými slovy, 
přednáším králi svou báseň, 
rydlem zručného písaře je můj jazyk.
Krásou vynikáš nad lidské syny, 
půvab se rozlévá po tvých rtech, 
proto ti Bůh požehnal navěky.
Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, 
svou nádherou a vznešeností!
Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, 
ať tě proslaví tvá pravice!
Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, 
odvaha králových nepřátel klesá.
Tvůj Trůn, Bože, trvá na věčné časy, 
Žezlo Tvé Vlády je Žezlo nestranné!
Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost, 
proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal 
olejem radosti před tvými druhy.
Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, 
blaží tě zvuk strunných nástrojů 
v paláci ze slonové kosti.
Vstříc ti vycházejí dcery králů, 
po své pravici máš královnu, ozdobenou ofirským zlatem.
Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, 
zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!
Sám král touží po tvé kráse: 
vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!
Tyrský lid přichází s dary, 
velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.
V plné kráse vstupuje královská dcera, 
její šat je protkán zlatem.
V barevném rouchu ji vedou ke králi, 
za ní ti přivádějí panny, její družky.
Provázeny radostným jásotem 
vstupují v královský palác.
Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, 
ustanovíš je za knížata po celé zemi.
Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením, 
proto tě národy oslaví na věčné věky.