Kdo přebýváš v Ochraně Nejvyššího,
kdo dlíš ve Stínu Všemocného,
řekni Hospodinu: »Mé Útočiště jsi a má Tvrz,
můj Bůh, v něhož doufám!«
Neboť On tě vysvobodí z léčky ptáčníka,
ze zhoubného moru.
Ochrání tě Svými Perutěmi,
uchýlíš se pod Jeho Křídla,
štít a pavéza je Věrnost Jeho.
Nemusíš se bát noční hrůzy,
šípu létajícího ve dne,
moru, který se plíží ve tmě,
nákazy, jež pustoší o polednách.
I když padne po tvém boku tisíc a po tvé pravici deset tisíc,
k tobě se přece nepřiblíží.
Svýma očima jen můžeš hledět,
a spatříš odplatu bezbožníků.
Neboť Hospodin je tvé Útočiště:
za Ochranu zvolil sis Nejvyššího.
Nepřihodí se ti nic zlého
a útrapa se k tvému stanu nepřiblíží.
Vždyť Svým andělům vydal o tobě příkaz,
aby tě střežili na všech tvých cestách.
Na svých rukou tě ponesou,
abys nenarazil o kámen svou nohou.
Po zmiji a hadu budeš kráčet,
šlapat budeš po lvu i draku.
»Vysvobodím ho, protože lne ke Mně,
ochráním ho, protože zná Mé Jméno.
Vyslyším ho, až Mě bude vzývat,
budu při něm v tísni,
zachráním ho a oslavím.
Nasytím ho dlouhým věkem
a ukáži mu Svou Spásu.
