2.12. - středa po 1. neděli adventní

S pohledem upřeným na Ježíše a na Jeho Milosrdnou Tvář můžeme zachytit Lásku Nejsvětější Trojice. Posláním, které Ježíš obdržel od Otce, bylo zjevit Tajemství Božské Lásky v Jeho Plnosti. „Bůh je Láska“ (1 Jan 4,8.16), prohlašuje evangelista Jan poprvé a jako jediný v celém Písmu Svatém. Tato Láska je nyní viditelná a hmatatelná v celém Ježíšově Životě. Jeho Osoba není nic než Láska, nezištně se dávající Láska. Jeho vztahy k lidem, kteří Jej obklopují, vyjevují něco jedinečného a neopakovatelného. Znamení, která činí, zejména vůči hříšníkům, chudým, vyloučeným, nemocným a trpícím lidem, jsou Znamením Milosrdenství. Všechno v Něm mluví o Milosrdenství. Nic v Něm nepostrádá Soucit.

Když Ježíš pozoroval u množství lidí, kteří Jej následovali, jejich únavu a vysílení, skleslost a dezorientaci, zakoušel v Hloubi Srdce s nimi Silný Soucit (srov. Mt 9,36). Silou této Soucitné Lásky uzdravoval nemocné, kteří Mu byli přinášeni (srov. Mt 14,14), a několika chleby a rybami nasytil velké zástupy (srov. Mt 15,37). Ve všech těchto okolnostech bylo Ježíšovo Srdce pohnuto právě Milosrdenstvím, se kterým četl v srdci těch, s nimiž mluvil, a odpovídal na jejich nejopravdovější potřeby. Když potkal vdovu z vesnice Naim, která provázela svého jediného zesnulého syna ke hrobu, pocítil Obrovský Soucit s nezměrnou bolestí této plačící matky a jejího syna vzkřísil, aby jí ho vrátil (srov. Lk 7,15). Poté co vysvobodil posedlého v Geraze, pověřil jej posláním: „Jdi domů ke své rodině a vypravuj jim, jak Veliké Dobrodiní ti Pán prokázal a jak se nad tebou smiloval“ (Mk 5,19). Také Matoušovo povolání zapadá do perspektivy Milosrdenství. Když Ježíš procházel kolem Matoušovy celnice, jejich zraky se střetly. Pohledem plným Milosrdenství Ježíš tomuto muži odpustil hříchy, překonal odpor ostatních učedníků a jeho, hříšníka a celníka, si zvolil za jednoho z Dvanácti. Když svatý Beda Ctihodný komentoval tento evangelní výjev, napsal, že Ježíš pohlédl na Matouše se Slitováním a vyvolil jej: miserando atque eligendo. Tato slova na mne vždycky působila, takže jsem si je vzal za své heslo.