Z listu sv. Atanáše, biskupa

(Epist. ad Epictetum 5-9: PG 26, 1058. 1062-1066)
 
Slovo přijalo naše Lidství z Marie
 
 
Slovo se ujalo Abrahámových potomků, proto se ve všem muselo připodobnit bratřím, (1) říká apoštol, a vzít na sebe Tělo podobné našemu. Právě proto je tu Maria, aby z Ní toto Tělo přijalo a jako vlastní Je za nás obětovalo. Písmo připomíná Narození a říká, zavinula Ho do plének. (2) Byly blahoslaveny Prsy, které Ho živily, (3) Byla také přinesena oběť, protože Lůno otevřel Prvorozenec. (4) Gabriel Jí to zvěstoval jednoznačně, když neřekl prostě, co se narodí v Tobě, aby to nebudilo dojem, že bylo Tělo do Ní vloženo zvenku, ale řekl z Tebe, (5) aby dal podnět k víře, že Ten, který se narodí, narodí se z Ní. 
Stalo se to tak proto, aby Slovo přijalo naše Lidství, přineslo Je v Oběť a zcela strávilo, a potom nám dalo účast na Svém Božství; takže apoštol mohl napsat tato slova: Toto tělo porušitelné musí na sebe vzít neporušitelnost, a toto tělo smrtelné musí na sebe vzít nesmrtelnost. (6) 
To není žádný výmysl, jak se někteří domnívají, naprosto ne! Spasitel se přece opravdu stal skutečným Člověkem a v tom je pramen spásy celé lidské přirozenosti. Naše spása není žádným vysněným přeludem a neznamená jen spásu těla, v Slově vzešla skutečně spása celého člověka, duše i těla. 
Tělo Páně, jak se zrodilo z Marie podle Božích Písem, mělo tedy lidskou přirozenost, bylo skutečným Tělem. Zajisté skutečným, poněvadž bylo totéž jako naše. Vždyť přece Maria je naší Sestrou, protože všichni pocházíme z Adama. 
Říká-li Jan: Slovo se stalo Tělem, (7) znamená to totéž, jako podobné výrazy na jiných místech; například u Pavla je napsáno: Kristus vzal na Sebe prokletí za nás. (8) Lidské tělo se nesmírně obohatilo spojením a sjednocením se Slovem: ze smrtelného se stalo nesmrtelným, bylo živočišné a stalo se zduchovnělým; (9) ač povstalo ze země, prošlo Nebeskými branami. 
I když Slovo přijalo z Marie Tělo, Trojice zůstane samozřejmě Trojicí, a nedochází u Ní k přírůstku ani k úbytku; je přece stále dokonalá. V Trojici poznáváme Jediné Božství, a tak Církev hlásá Jediného Boha, Otce Slova.
 
(1) Srov. Žid 2, 16.17. (2) Lk 2,7. (3) Srov. Lk 11, 27. (4) Srov. Lk 2,23. (5) Lk 1,35. (6) 1 Kor 15, 53. (7) Jan 1, 14. (8) Srov. Gal 3,13. (9) Srov. 1 Kor 15,44.