U Tebe je Pramen života

Zamysli se také ty, vykoupený člověče, kdo to za tebe visí na Kříži, uvaž Jeho Velikost a Svatost, uvědom si, že Jeho Smrt přináší mrtvým život, že nad Jeho Odchodem ze světa truchlí Nebesa i země a pukají tvrdé skály. 

A rozjímej dále: Z Boku Ukřižovaného Krista měla vzniknout Církev. Měla se také naplnit Slova Písma: Uvidí, koho probodli. A tak došlo Božím Řízením k tomu, že jeden voják ten Svatý Bok proklál Kopím. Z Otevřeného Boku se vyřinula Krev s Vodou, Výkupné za naši Spásu. Vytryskla z Hlubin Studnice Kristova Srdce, aby dala Svátostem Církve Moc vlévat život Milosti a zároveň aby pro všechny, kdo žijí v Kristu, byla Nápojem z živého Pramene, tryskajícího do života věčného. 

Nuže vzhůru, duše, přítelkyně Kristova, spěchej napodobit holubici hnízdící u samého ústí rozsedliny, nepřestávej se starat, abys tam, u Kristova Srdce, jako vrabec nalezla pro sebe místo, tam ulož plody své čisté lásky, jako když hrdlička ukládá svoje mláďata, tam pospěš navážit vody z Pramenů Spasitelových, přilož své rty a pij. Vždyť toto je ten Pramen tryskající zprostřed Ráje a rozdělený do čtyř proudů, který zaplavuje otevřená srdce a zavlažuje i zúrodňuje celou zemi. 

Pospěš k tomuto Prameni života a světla, duše Boha milující, ať jsi kdokoli, a obrať se k Němu s veškerou upřímností svého srdce: Ó, Nevýslovná Kráso Nejvyššího Boha, ó, Nejčistší Jase Věčného Světla, Živote v každém životě žijící a Světlo v každém světle svítící a od nejprvnějšího rozbřesku udržující v plném lesku po všechny časy nejrůznější světla, jež září před Trůnem Tvého Božství! 

Ó,  Věčný a Nepřístupný, Skvoucí a Oblažující Výtrysku Pramene skrytého každému smrtelnému oku! Ty Propasti beze dna, Výšino bez vrcholu, Velikosti nezměřitelná, Čistoto nezkalitelná! 

Z Tebe vytéká Řeka obveselující obec Boží a my Ti za to prozpěvujeme písně Chvály, hlasitě plesajíce a vzdávajíce Ti díky, neboť nám bylo dáno zakusit, že u Tebe je Pramen života a ve Tvé Záři vidíme Světlo.