Křtem jsme se všichni stali Božím Chrámem

Z Milosti Kristovy slavíme dnes, nejmilejší bratři, s velikou radostí výročí posvěcení tohoto kostela. Pravým a živým Chrámem Božím máme být my sami. Ale přesto právem všichni křesťané vděčně slaví výročí mateřského kostela Církve, neboť vědí, že se v Ní duchovně znovu narodili. Vždyť když jsme se poprvé narodili, byli jsme hodni Božího Hněvu; ale druhé narození z nás učinilo nádoby milosrdenství. Poprvé jsme se narodili k smrti, druhé narození nás znovu povolalo k životu. 

Neboť my všichni, moji drazí, jsme byli před křtem chrámem Ďáblovým, ale křtem jsme se stali Chrámem Kristovým; a zamyslíme-li se pozorně nad Spásou své duše, shledáváme, že jsme pravý a živý Chrám Boží. Bůh nepřebývá jen v Chrámech, vystavěných lidskýma rukama, ani v domě ze dřeva a kamene, ale především v duši, stvořené jako Obraz Boží Rukama Stvořitele, jak říká svatý apoštol Pavel: Boží Chrám je Svatý, a ten Chrám jste vy. 

A protože Kristus při Svém Příchodu vyhnal Ďábla z našich srdcí, aby si v nás připravil Svůj chrám, snažme se s Jeho Pomocí ze všech sil o to, aby v nás On Sám nebyl potupen našimi zlými skutky. Neboť každý, kdo koná, co je zlé, tupí Krista. Předtím než nás Kristus vykoupil, byli jsme příbytkem Ďáblovým, jak jsem už řekl; potom jsme se stali Příbytkem Božím, neboť Bůh si z nás učinil Svůj Příbytek. 

A proto, moji drazí, chceme-li s radostí slavit výročí posvěcení kostela, nesmíme v sobě ničit zlými skutky živé Chrámy Boží. Řeknu, co mohou všichni pochopit: Kdykoli přicházíme do kostela, připravme svou duši, aby byla taková, jaký chceme mít kostel. 

Chceš, aby bazilika čistotou jen zářila? Neposkvrňuj svou duši špínou hříchů. Chceš-li, aby byla bazilika plná světla, Bůh také chce, aby tvá duše nebyla temná, ale aby se stalo, co říká Pán: aby v nás svítilo světlo dobrých skutků, a tím aby byl oslavován Ten, který je v Nebi. Tak jako ty vstupuješ do tohoto kostela, tak chce Bůh vstoupit do tvé duše. Vždyť On to Sám slíbil: Budu přebývat a chodit mezi nimi.