Beze strachu ze smrti mysleme na nesmrtelnost

Máme mít na paměti, že nemáme jednat podle své vlastní vůle, ale podle Vůle Boží, tak jak nám Pán přikázal denně se modlit. V naprostém rozporu s tím, ano, přímo zvrácené je, když napřed prosíme, aby se stala Boží Vůle, a pak, když nás Bůh volá a odvádí z tohoto světa, Příkazu Jeho Vůle vůbec nechceme poslechnout! Tvrdohlavě odporujeme a vzpíráme se a necháme se vléci před Tvář Páně jako vzpurní otroci, s nářkem a smutkem, a odcházíme odsud jen proto, že musíme, a ne ze svobodné poslušnosti. A přitom chceme být od Něho poctěni Nebeskou Odměnou, i když k Němu přicházíme neradi. Proč se tedy modlíme a prosíme, aby přišlo Nebeské Království, máme-li raději pozemskou porobu? Proč se znovu a znovu modlíme a žádáme, aby Bůh uspíšil Příchod Svého Království, jestliže mnohem víc toužíme a usilovněji si přejeme sloužit tady na zemi Ďáblu, než vládnout s Kristem? 

Když svět křesťana nenávidí, proč máš rád toho, kdo tě nenávidí, a nejdeš raději za Kristem, který tě vykoupil a miluje tě? Jan ve svém listě upozorňuje, volá a nabádá, abychom nemilovali svět a neřídili se tělesnými žádostmi. Nemilujte svět, říká, ani to, co je ve světě. Jestliže kdo miluje svět, není v něm Otcova Láska. Vždyť všecko, co je ve světě, je žádost těla, žádost očí a honosný způsob života. Svět však pomíjí a s ním i jeho žádost. Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky. Milovaní bratři, s čistou myslí, v pevné víře a se statečným odhodláním buďme spíše ochotni ke všemu, co chce Bůh. Beze strachu před smrtí mysleme na budoucí nesmrtelnost. Tím ukažme, že opravdu jsme to, čemu věříme. 

Milovaní bratři, je třeba mít na zřeteli a častěji uvažovat o tom, že jsme se zřekli světa a jen v něm dočasně přebýváme jako hosté a poutníci. S radostí vítejme den, který každému z nás určí náš domov a který nás odsud vysvobodí, vyprostí z nástrah světa a znovu uvede do Ráje a dá Království. Kdo by z ciziny nespěchal zpět do vlasti? My za svou Vlast považujeme Ráj; tam nás očekává mnoho našich drahých, touží po nás početný a velký zástup našich rodičů, bratří, dětí, kterým už nemůže nic uškodit, mají však dosud starost o naši Spásu. Shledat se s nimi, obejmout se s nimi, jaká je to společná radost pro ně i pro nás! Jaká je to tam v Nebeském Království blaženost být beze strachu z umírání, jaké je to svrchované a trvalé štěstí žít věčně! 

Je tam slavný sbor apoštolů, plesá tam množství proroků, je tam nesčetný zástup mučedníků ozdobených Slávou, zápasy i utrpením a Korunou vítězství, své vítězství tam slaví i panny, které svou zdrženlivostí zkrotily žádostivost těla a přirozenosti, jsou tam odměněni milosrdní, kteří konali skutky spravedlnosti, kteří sytili a štědře obdarovávali chudé a kteří podle Rady Páně proměnili pozemský majetek v Nebeské Poklady. Milovaní bratři, spěchejme dychtivě za nimi. Ať Bůh vidí, jaké je naše smýšlení, ať Kristus shlédne na naše odhodlání a víru, neboť vznešenějšími Dary Své Lásky odmění ty, kdo po Něm budou více toužit.