Jako poslal Otec Mne, tak i Já posílám vás

Náš Pán Ježíš Kristus ustanovil zajisté světu vůdce a učitele a rozdělovatele Svých Božských Tajemství. A těm také hned přikazuje, aby svítili jako Nebeská světla a osvěcovali nejen zemi židovskou, ale všechny země, co jich je pod sluncem, a všechny lidi obývající tento svět. Má tedy pravdu ten, který říká: Nikdo si nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha. ¹ A tak před všemi ostatními povolal náš Pán Ježíš Kristus k nejskvělejšímu apoštolátu Svoje učedníky. 

Blahoslavení učedníci byli sloupy a oporou pravdy. ² Právě o nich říká Pán, že je poslal, tak jako On Sám byl poslán Otcem. Zároveň tím také ukazuje důstojnost apoštolátu a nesrovnatelnou Slávu Moci, která jim byla dána, a patrně též naznačuje cestu apoštolské služby. 

Neboť jestliže považoval za nutné poslat Své učedníky, jako Otec poslal Jeho, jak by mohlo nebýt nezbytné, aby i jejich budoucí následovníci věděli, nač vlastně Otec Syna poslal? A právě proto řekl, když nám vysvětloval mnohotvárnost Svého Poslání: Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky. ³ A jindy: Sestoupil jsem z Nebe, ne abych konal Svou Vůli, ale Vůli toho, který Mě poslal. ⁴ Bůh přece neposlal Svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze Něho spasen. ⁵

A tak když shrnul několika Slovy zásady apoštolátu, říká, že je posílá tak, jako byl On Sám poslán od Otce: aby si uvědomili naléhavou povinnost volat hříšníky k pokání i uzdravovat nemocné na těle i na duchu a při plnění svého poslání rozhodně nejít za svou vůlí, ale hledat Vůli toho, který je poslal, a pokud jen lze, zachraňovat svým učením svět. Jak velice o to všechno svatí apoštolové usilovali, nebude nesnadné zjistit: stačí číst Skutky apoštolů a listy svatého Pavla.

 

1 Žid 5, 4. 2 Srov. 1 Tim 3, 15. 3 Mt 9, 13. 4 Jan 6, 38. 5 Jan 3, 17.