Živý plamen lásky

Ó, živý plameni lásky,
který něžně zraňuješ
v nejhlubším středu duše!
Když už nejsi odtažitý,
skonči už, chceš-li,
protrhni závoj tohoto sladkého setkání.
 
Ó, příjemný žehu!
Ó, ráno blaživá!
Ó hebká ruko! Ó, jemný doteku,
který ví, co je věčný život,
a splácí každý dluh!
Když zabíjíš, smrt jsi změnil v život.
 
Ó, lampy ohnivé,
v jejichž zářích
hluboké jeskyně smyslu,
který byl temný a slepý,
s podivuhodnými přednostmi
dávají spolu teplo a světlo
svému Drahému!
 
Jak mírně a láskyplně
procitáš v mém lůně,
kde jenom skrytě přebýváš!
A ve svém příjemném dechu,
plném dobra a slávy,
jak jemně rozněcuješ mou lásku!