Jak Dobrý a Líbezný je ve všem, Pane, Tvůj Duch!

Ve Své Nevýslovné Laskavosti a Dobrotě sklonil Věčný Otec Své Zraky k této duši a začal k ní takto hovořit: 
"Má nejmilejší dcero, jsem úplně rozhodnut prokazovat světu Milosrdenství a chci se starat o všechny věci lidem prospěšné. Ale člověk se ve své nevědomosti domnívá, že to, co mu dávám k životu, je k smrti, a tím se stává sám vůči sobě velmi krutým; ale Já se přitom starám stále. 
Proto chci, abys věděla: cokoliv člověku dávám, vychází z Nejvyšší Prozřetelnosti. A právě proto se stalo, že když jsem už člověka tvořil, byla při tom Má Prozřetelnost: zhlédl jsem se v Sobě a zamiloval jsem si Své stvoření a jeho krásu, takže jsem se rozhodl člověka stvořit s Velkou Péčí k Mému Vlastnímu Obrazu a Podobě. A nadto jsem mu dal paměť, aby nezapomněl na Má Dobrodiní, neboť jsem chtěl, aby měl podíl na Mé Moci, Moci svého Věčného Otce. 
Kromě toho jsem mu dal rozum, aby v Moudrosti Mého Syna mohl poznávat Mou Vůli a rozumět Jí. Neboť Já jsem Dárce veškerých Milostí a rozdávám Je s Vroucí Otcovskou Láskou. Dal jsem mu i vůli milovat, mít účast na Dobrotě Ducha Svatého, aby to, co rozumem poznal a viděl, mohl také milovat. 
A to všechno jsem ve Své Vzácné Prozřetelnosti učinil jen proto, aby byl s to Mě poznávat a zakoušet s největší radostí, a na věky na Mne patřit. Ale jak jsem ti už jindy vyprávěl, pro neposlušnost vašeho praotce Adama se Nebe zavřelo a z té neposlušnosti potom vzešlo všechno zlo po celém světě. 
Abych pak s člověka sňal smrt za tuto neposlušnost, rozhodl jsem se ve Své Nejvyšší Dobrotě, že vám ve Své Božské Prozřetelnosti dám Svého Jednorozeného Syna, aby vám mohl pomoci z vaší bídy. Naplnil jsem Ho Velikou Poslušností, aby mohl osvobodit lidské pokolení od jedu, jenž pro neposlušnost vašeho praotce otrávil celý svět. A tak pln Velké Lásky k vám a opravdové Poslušnosti přímo spěchal vstříc Potupné Smrti na Přesvatém Kříži a prostřednictvím Své Přesvaté Smrti vám nikoli Silou Lidství, ale Silou Svého Božství zajistil život."