Velikou důstojností je pro člověka podobnost s Bohem

V Mojžíšově Zákoně je psáno: Bůh stvořil člověka jako Svůj Obraz, podle Své Podoby. Uvažte, prosím, jak závažná je to věta. Všemohoucí Bůh, Neviditelný, Nepochopitelný, Nevypověditelný, Neocenitelný, utvořil člověka z prachu hlíny a poctil ho tím, že ho učinil Svým Obrazem. Co má člověk společného s Bohem? Co má společného hlína s Duchem? Vždyť Bůh je Duch. Je to Veliký Projev Boží Blahovůle, že dal Bůh člověku Obraz Své Věčnosti a podobnost se Svým Životem. Velikou důstojností je pro člověka podobnost s Bohem; jen aby si ji zachoval. 

Bude-li člověk správně užívat schopností a sil, které mu Bůh vložil do duše, bude se podobat Bohu. A všechny síly, které Bůh do nás vložil při stvoření jako semeno, Mu máme vracet, jak nás o tom poučuje v Přikázáních. První je toto: Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, neboť On si zamiloval nás od počátku, dříve než jsme byli. Milovat Boha znamená tedy obnovovat v sobě Jeho Obraz. A Boha miluje ten, kdo plní Jeho Přikázání, neboť On řekl (skrze Svého Syna): Jestliže Mě milujete, budete zachovávat Má Přikázání. A to je Jeho Přikázání, vzájemná láska, neboť říká: To je Mé Přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem Já miloval vás“ 

Pravá láska se však neprojevuje jen slovem, ale činem, doopravdy. Vracejme tedy Bohu, našemu Otci, Jeho Obraz neporušený – svou svatostí, neboť On je Svatý a říká: Buďte svatí, neboť Já jsem Svatý. Vracejte Mu Ho svou láskou, neboť On je Láska, jak říká Jan: Bůh je Láska. Vracejte Ho svou dobrotou a pravdivostí, neboť On je Dobrota a Pravda. Nemalujme obraz, který s Ním nemá nic společného. Kdo je surový, zlostný, pyšný, maluje obraz tyrana. 

A tak abychom snad v sobě nevytvářeli obrazy tyranské, ať v nás vytvoří Svůj Obraz Kristus, a to tím, že řekne: Pokoj vám zanechávám, Svůj Pokoj vám dávám. Ale co pomůže, uznáváme-li, že Pokoj je dobrý, jestliže Ho dobře nechráníme? To, co je nejlepší, bývá zároveň velice křehké, a co je vzácné, vyžaduje větší opatrnost a pečlivější ochranu. Pokoj je obzvláště křehký, neboť se rozbije lehkomyslnou řečí a vezme za své nejmenší urážkou bratra. A nic nedělá lidem tak dobře, jako mluvit o cizích věcech, starat se o cizí záležitosti, promarňovat čas mluvením páté přes deváté a utrhat na cti nepřítomným. Kdo nemůže říci: Pán mi dal dovedný jazyk, abych uměl znaveného poučovat utěšujícím slovem, ať raději mlčí; a říká-li něco, ať je to slovo pokojné.