Účast mučedníků Církve na Vítězství Její Hlavy Krista

Já, Pavel, vězeň pro Jméno Kristovo, vám chci vypovědět o svých souženích, do kterých jsem denně pohroužen, abyste rozníceni láskou k Bohu vzdávali se mnou Bohu Chválu; Jeho Milosrdenství trvá navěky. Toto vězení je pravým obrazem věčného pekla: ke krutému mučení všeho druhu, k poutům na nohou, železným řetězům a okovům přistupuje nenávist, tresty, nařčení, sprostá slova, žaloby, zlé skutky, falešné přísahy, zlořečení a nakonec soužení a zármutek. Avšak Bůh, jenž kdysi vysvobodil tři mládence z pece ohnivé, je ustavičně při mně a z těchto soužení mě vysvobodil a obrátil je v slast; Jeho Milosrdenství trvá navěky“. 
Uprostřed těchto muk, která jinak obvykle vyvolávají hrůzu, mě Milost Boží naplnila útěchou a radostí: nejsem totiž sám, ale s Kristem. 
To Sám náš Mistr nese celou tíhu kříže a na má bedra klade pouze její pramalou, nepatrnou část. K mému boji jen nepřihlíží, ale Sám za mne bojuje, vítězí a celý zápas dokonává. To na Jeho Hlavě spočívá Koruna Vítězství, a na Jeho Slávě mají podíl také Údy Jeho Těla. 
Jak však mohu obstát v tomto divadle, když denně vidím, jak se císařové, mandarini a jejich družiny rouhají Tvému Svatému Jménu, Pane, který trůníš nad cheruby a serafy? Vždyť Tvůj Kříž leží pošlapán pohany! Kde je Tvá Sláva, Pane? Když toto všechno vidím, roznícen láskou k Tobě si chci rád nechat useknout údy a na znamení lásky k Tobě zemřít. 
Ukaž, Pane, Svou Moc, zachraň mě a nenech mě klesnout: ať se v mé slabosti zjeví Tvá Síla a je oslavena před tváří pohanů, aby nepřátelé Tvoji, kdybych snad na cestě zakolísal, nemohli v své pýše zdvihnout hlavu. 
Bratři milovaní, až toto všechno uslyšíte, s radostí vzdávejte nekonečné díky Bohu, od něhož pochází všechno dobré, a dobrořečte se mnou Pánu; Jeho Milosrdenství trvá navěky. Ať má duše velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli, že se sklonil k Svému služebníku v jeho ponížení a že od této chvíle mě budou blahoslavit všechna budoucí pokolení; Jeho Milosrdenství trvá navěky“. 
„Chvalte Hospodina, všichni lidé, oslavujte Ho všechny národy. Neboť co světu je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné, a neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, aby zahanbil urozené. Skrze má ústa a můj rozum zahanbil filozofy, kteří jsou žáky mudrců tohoto světa; Jeho Milosrdenství trvá navěky“. 
Toto všechno vám píši, aby se vaše a moje víra sjednotily. Uprostřed této bouře vyhazujeme kotvu až k Božímu Trůnu; živou nadějí, která je v mém srdci. 
Nuže, milovaní bratři, běžte tak, abyste dostali korunu vítězství, oblečte si pancíř víry a pravicí i levicí se chopte Kristových zbraní, jak nás učí můj patron svatý Pavel. Lépe je pro vás, vejdete-li do života jednoocí nebo zmrzačení, než abyste se všemi údy byli vyvrženi ven. 
Pomozte mi svými modlitbami, abych zápasil, jak náleží, abych bojoval dobrý boj a měl sílu bojovat až do konce, abych svůj běh doběhl úspěšně. I když se snad v tomto životě již neuvidíme, v budoucím věku se určitě shledáme, až budeme stát u Trůnu Neposkvrněného Beránka a budeme Mu jednomyslně zpívat Chvály, navždy plesajíce radostí nad vítězstvím. Amen.