Narozením z Panny se Milovník lidí stal Člověkem

Ať se radují Nebesa shůry a z oblaků ať prší spravedlnost,¹ neboť Hospodin se smiloval nad Svým lidem.² Ať se radují Nebesa shůry, neboť na počátku, když Je Stvořitel tvořil, utvořil zároveň z panenské země Adama, Svého přítele a důvěrníka. Ať se radují Nebesa shůry, neboť nyní byla spasitelným pozemským Životem a Smrtí našeho Vtěleného Pána země posvěcena a lidstvo bylo zbaveno modloslužby. A z oblaků ať prší spravedlnost, neboť dnes byl Evin hřích zahlazen a odpuštěn skrze Čistou Pannu Marii a skrze Boha a Člověka z Ní narozeného, dnes Adam, kdysi dávno odsouzený, dosáhl vysvobození z oné strašlivé temnoty. 

Kristus se tedy narodil z Panny. Z Ní podle Božího Plánu Spásy přijal Tělo, jak Bůh chtěl. Slovo se stalo Tělem a přebývalo mezi námi.³ A tak se Panna stala Matkou Boží. Opravdu Panna je Matkou, protože bez Semene vydala Plod, Vtělené Slovo. Takže Matka si zachovala Panenství z Vůle Toho, jenž se Jí měl tak podivuhodně narodit. A je opravdu Matkou tato Panna, a to pro Lidskou Přirozenost Božího Slova. Neboť To se v Ní stalo Člověkem, Jejím Prostřednictvím se zjevilo, v Ní se spojilo s Lidstvím. Tak to ve Své Moudrosti chtěl Ten, který koná Mocné Skutky. Z nich – tj. z lidského rodu – pochází podle těla Kristus,⁴ jak říká svatý Pavel. 

Boží Slovo bylo zajisté stejné, jako je nyní a jako bude navěky. Ale kvůli nám se stalo Člověkem. Milovník lidí se stal Člověkem, což předtím nebylo. Avšak stal se Člověkem tak, že zároveň bez jakékoli změny zůstává Bohem. To kvůli mně se mi stal Podobným; stal se něčím, čím nebýval, i když si podržel to, čím vždycky byl. A stal se konečně Člověkem i proto, aby na Sebe vzal naše bolesti, abychom mohli být Otcem přijati za vlastní a dostalo se nám Království. Kéž je nám to dopřáno pro Milost a Milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista. Neboť Jemu s Otcem a Svatým Duchem patří Sláva, Čest a Moc, nyní i v každé době a navěky, amen.

 

¹ Srov. Iz 45,8. ² Srov. Iz 49,13. ³ Jan 1,14. ⁴ Srov. Řím 9,5.