Kristův Křest

Kristus je ozářen Světlem, dejme se spolu s Ním ozářit i my. Kristus je křtěn, sestupme spolu s Ním, abychom spolu s Ním i vystoupili.

Jan křtí, Kristus přistupuje: snad i proto, aby posvětil toho, kdo křtí. Zcela jistě však proto, aby do vody pohřbil starého Adama, dříve než posvětil nás a pro nás Jordán: a jako Sám byl Duch a Tělo, tak aby byl také zasvěcen skrze Ducha a vodu.

Křtitel se zdráhá, Ježíš stojí na svém. Já bych měl být pokřtěn od Tebe, říká lampa Slunci, hlas Slovu, přítel Ženichovi: ten, jenž je větší než všichni, kdo se narodili z ženy. Prvorozenci veškerého stvoření: ten, jenž se zaradoval už v mateřském lůně, Tomu, jenž byl v mateřském lůně uctíván; nynější i budoucí Předchůdce tomu, který se zjevil a který se bude zjevovat. Já bych měl být pokřtěn od Tebe. Dodej: a pro Tebe. Věděl totiž, že se mu dostane křtu mučednictví a že mu jako Petrovi nebudou umyty jenom nohy.

Ale to už Kristus vystupuje z vody. Přitom nese s Sebou vzhůru svět a hledí na rozevřená Nebesa, jež byla Adamovi i jeho potomkům uzavřena stejně jako ohnivým mečem Ráj.

Duch dosvědčuje Božství, blíží se přece k Sobě Podobnému. Z Nebe se ozývá Hlas; odtud totiž pochází Ten, jemuž se vydává svědectví. A v podobě Holubice, viditelné v tělesné podobě, prokazuje Duch poctu i Tělu, neboť také Ono Svou Účastí na Božství je Bohem; kromě toho před dávnými časy přinášela holubice radostnou zprávu o vysvobození od potopy.

Prokažme dnešního dne úctu Kristovu Křtu a řádně oslavme tento svátek.

Usilujte o úplné očištění a očišťujte se. Vždyť z ničeho jiného se Bůh neraduje tolik jako z nápravy a Spásy člověka, jemuž jsou určena všechna Boží Slova a Tajemství. Jako světlo hvězd světu buďte ostatním lidem živoucí silou stojíce jako dokonalá světla vedle onoho velikého světla, zaplaveni Světlem Nebeským, ozářeni čistěji a jasněji Trojicí, jejíž jeden Paprsek vyzařující z Jediného Božství jste nyní částečně přijali v Kristu Ježíši, našem Pánu, jemuž buď Sláva a Moc na věčné věky. Amen.