Maria uchovávala všechno v Srdci

Když Maria promýšlela v Sobě všechno, co poznala četbou nebo co slyšela a viděla, jak rostla Její Víra, jaká Moudrost Ji osvěcovala a jaký Žár Lásky Ji stále více pronikal! A prožívala-li znovu Nebeská Tajemství, na nichž měla Účast, vedlo Ji to dále kupředu, naplňovalo stále větší Radostí, Duch Svatý Ji zahrnoval Hojností Svých Darů, celou Bytostí tíhla k Bohu a přitom zase v Sobě zůstávala Pokorná. Tak totiž působí Boží Milost: z hlubin pozdvihuje do výše a přetváří člověka k podobě stále zářivější. 

Jistě Blažená byla Duše Panny Marie: Duch Svatý v Ní přebýval a poučoval Ji, a Ona byla vždycky a ve všem Poslušná Božího Slova. Nenechala se vést vlastním míněním a rozhodováním, ale k čemu Moudrost vnitřně vybízela Její Víru, to vykonávala s pomocí Těla navenek. A bylo vhodné, aby Božská Moudrost, když si budovala Dům Církve jako Svůj Příbytek, použila Nejsvětější Pannu Marii jako Vzor věrného plnění Zákona, Čistoty Srdce, Pravé Pokory a duchovní Oběti. 

Napodobuj Marii, křesťane! Abys byl duchovně očištěn a omyt od nákazy hříchů, vstup do chrámu svého srdce. Tam hledí Bůh při všem, co konáme, více na vnitřní smýšlení než na skutek. Proto ať třeba naše mysl dojde při snaze o rozjímavou modlitbu až do vytržení a věnujeme se jen Bohu, či ať se zcela střízlivě snažíme prospívat ve ctnostech a sloužíme užitečnou prací svým bližním, jednejme vždycky tak, aby nás poháněla jen Kristova Láska. Neboť taková oběť duchovního očištění se líbí Bohu. Nedovršuje se v chrámě zbudovaném lidskýma rukama, ale uvnitř v srdci, do něhož Kristus Pán rád vstupuje.