Žalm 40,2-14.17-18

Pevně jsem doufal v Hospodina, 
On se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.
Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, 
na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.
Novou píseň vložil mi do úst, 
chvalozpěv našemu Bohu.
Mnozí to uvidí a nabudou úcty, 
budou doufat v Hospodina.
Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina, 
kdo nic nemá s modláři, s těmi, kdo se uchylují ke lži.
Mnoho Divů jsi učinil, Hospodine, můj Bože, 
nikdo se Ti nevyrovná v Úmyslech, které máš s námi,
kdybych Je chtěl hlásat, vypovědět, 
je Jich více, než by se dalo sečíst.
V obětních darech si nelibuješ, 
zato jsi mi otevřel uši.
Celopaly a smírné oběti nežádáš, 
tehdy jsem řekl: »Hle, přicházím; 
ve svitku knihy je o mně psáno:
Rád splním Tvou Vůli, můj Bože, 
Tvůj Zákon je v mém nitru.«
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění, 
svým rtům jsem nebránil, Ty to víš, Hospodine!
Nenechal jsem si pro sebe Tvou Spravedlnost, 
o Tvé Věrnosti a Pomoci jsem mluvil,
nezatajil jsem Tvou Lásku 
a Tvou Věrnost před velkým shromážděním.
Neodpírej mi, Hospodine, Své Slitování, 
Tvá Láska a Věrnost ať mě neustále chrání,
neboť mě svírají útrapy bez počtu, 
dostihly mě mé viny, že ani nemohu vidět.
Je jich víc než vlasů na mé hlavě 
a odvaha mi chybí.
Hospodine, prosím, vysvoboď mě! 
Hospodine, na Pomoc mi pospěš!
Nechť jásají a v Tobě se radují 
všichni, kteří Tě hledají,
ti, kteří touží po Tvé Pomoci, 
ať mohou stále říkat: »Buď veleben Hospodin!«
Já jsem jen chudák a ubožák, 
ale Pán se o mě stará.
Tys můj Pomocník, můj Zachránce: 
neprodlévej, můj Bože!